Nástrahy podzimních cest


Umíte správně používat mlhovky a denní svícení?

Podzimní cesty přinášejí specifická rizika. Více času jezdíme za zhoršené viditelnosti, ať už ve tmě, mlze nebo dešti. Na cestách se pohybují nedostatečně osvětlená vozidla, ale naopak i ta nadměrně osvětlená. Zároveň je oproti letnímu období vyšší riziko vzniku smyku. Důvodem je déšť, spadané listí, bahno ale i ledovka.

Denní svícení nestačí

Určitě se nespolehněte jen na funkci denního svícení. Absolutní většina aut totiž svítí v tomto režimu jen vpředu. Zezadu je tak vozidlo při hustém dešti nebo mlze velmi těžko viditelné. Speciálně bílá, šedá a stříbrná auta. Ani automatický režim světel velmi nepomáhá. Senzory v autě nedokáží rozeznat, že před autem je mlha a tak nechávají světla v režimu „denního svícení“. Musíte se řídit heslem vidět a být viděný. Mnozí řidiči to však s částí „být viděn“ přehánějí. Mlhovky nepatří do každé mlhy a deště.

Kdy mlhovky zapnout a kdy je vypnout?

Při jak husté mlze mám zapnout mlhovky? Toto je poměrně kontroverzní téma. Já se řídím jednoduchým pravidlem. Pokud vidím auta před sebou nebo za sebou, mlhovky zůstávají vypnuté. Pokud je však nevidím nebo vidím jen jejich obrysy, mlhovky zapínám. V případě, že jezdíte v koloně, mlhovky vypněte. Hlavně ty zadní! Všichni dobře víme, jak je nepříjemné, když nám někdo vypaluje sítnici zadní mlhovkou. Ta má opodstatnění pouze pokud nevidíte ve zpětném zrcadle jiné vozidlo. Neopodstatněným používáním mlhovek akorát tak naštvete ostatní řidiče.  Samozřejmě, každý se může zapomenout. I já, i vy. Pokud jste tedy narazili na „mlhovkáře“ zkuste na něj bliknout dálkovými, někdy to pomůže.

Patří mlhovky do deště? Jen ve výjimečných případech. Opět je potřeba řídit se stejným pravidlem jako při mlze. Pokud je viditelnost tak slabá, že nevidím ostatní auta, tak je zapínám. Takové situace však nastávají pouze výjimečně při silné průtrži mračen. Pokud jde o bežný (i silnější) déšť, postačí obyčejná potkávací světla, při kterých svítí i zadní lampy. Jak jsem uvedl výše, rozhodně nestačí denní svícení, kdy nesvítí zadní světla a vpředu většinou jen málo výkonné LEDky.

Víte, jak zvládnout smyk? Jen teorie nestačí.

Podzim je z mého pohledu pro řidiče nejnevyzpytatelnější období. Důvodem jsou rychlé a rázné změny počasí. Proto když se mě moji přátelé a známí ptají, jaké období je nejvhodnější na absolvování školy smyku, doporučuji jim právě podzim. Všichni víme, že na mokré vozovce je riziko vzniku smyku vyšší než za sucha. Věděli jste však, že prvních pár minut deště může být cesta extrémně kluzká? Důvodem jsou prachové částice, které se smíchají s kapkami vody a vytvoří mazlavý povrch na cestě. Prvních 10 – 15 minut deště je proto nejnebezpečnějších. Potom je už cesta „umytá“ a pneumatiky mají lepší trakci.

Rizikem však stále zůstávají koleje a louže, ve kterých auto lehce chytí aquaplaning. Extrémně nebezpečné umí být i listí nebo bláto, zvláště pokud na ně narazíte uprostřed zatáčky. Na podzim může překvapit i námraza, která se tvoří již při teplotách pod 5°C. Klíčová je proto opatrnost. Nedokážeme předvídat všechny situace na cestě, proto je důležité umět správně reagovat na smyk. Jen teorie však nestačí. Klíčové je mít tyto situace natrénované a zažité. Štěstí přeje připraveným.

Oliver Teknös

Instruktor SuperDRIVE